V pátek 2.9.2011 byl ve večerních hodinách slavnostně zahájen 5. Ročník Třebíčského operního festivalu. Po změně na radnici, kdy v minulých letech byl tento festival bojkotován (zakladatelem je Pavel Heřman – nynější starosta), se pořadatelství ujalo MKS Třebíč. Uměleckým ředitelem byl zvolen dirigent Roman Válek, který též vybral program tohoto ročníku. A nutno podoktnout, že výborný. Festival není pod záštitou takových jmen, jako např. Peter Dvorský, Dagmar Pecková aj. a nemůže si dovolit světová jména. Zato sází na kvalitu vystoupení. Pomocí grantu z EU a partnerství s krajem Waldviertel  (nikoli jen městem Waidhofen, jak bylo na pódiu chybně uvedeno), se podařilo dosáhnout na částku půl miliónů korun a tedy udělat velmi kvalitní program, který vyvrcholí operou King Arthur, tedy česky Král Artuš od Henryho Purcella. Henry Purcell byl nejvýznamnější britský skladatel baroka, nejen opery, ale i divadelní hudby či písní a chorálů. Mimochodem jeho skladby se prodávají i jako zvonění do mobilu, tedy jeho hudba přežívá i do moderní technické doby!

O tomto představení vás ještě budeme informovat.  Dnes, tedy v sobotu 3. 9., je na programu Koncert třebíčských rodáků, kde vystoupí soubory a umělci pocházející z Třebíče. Vrcholem tohoto týdne bude nedělní recitál sólistky Varšavské státní opery Anny Mikolajczyk. Určitě se můžeme těšit na nevšední zážitek!

  Ještě se vrátím ke včerejšímu slavnostnímu zahájení festivalu. Na propagačních materiálech i na webu MKS, byl začátek akce stanoven na 21 hodin. Od odpoledních hodin se ale na pódiu Karlova náměstí rozběhl program vystoupení třebíčských souborů. Bohužel ovšem tuto informaci nebylo kde předtím obdržet. Pouze náhodný chodec zjistil, že se něco děje. Různá sdružení a výrobci osvěžení zde nabízeli své produkty týkající se akce.  Nejvíce „kšeftů“ si udělali navzájem, protože návštěvníků minimum. Skoro nikdo, ani moderátor na pódiu, nezmínil možnost volného autobusu na závěrečný koncert do rakouského Waidhofenu. Horká jehla v přípravě festivalu se dostavila. I přihlížejících závěrečného ohňostroje bylo jen něco okolo 300 osob. Ohňostroj byl jakoby barokní dobový (více přízemních efektů) na údajně barokní hudbu. Pro znalce píseň „Proč bychom se netěšili“ z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany má do baroka hodně daleko. Stane se… Věřme, že program festivalu dá na pořadatelské kopance zapomenout.

Jan Zeman