Pietní akt k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi proběhl v úterý odpoledne v Zadní synagoze. Průvodkyní půlhodinovou vzpomínkou byla ředitelka Městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková, milým zpestřením zpěv hebrejských písní a umělecký přednes básně.

Dějinné souvislosti objasnil historik Radovan Zejda. Hovořil o dvou transportech židovských obyvatel do Terezína, odkud drtivá většina pokračovala do vyhlazovacích táborů ve východním Polsku, do Osvětimi a Březinky. Z Třebíčska tehdy odjelo na patnáct set Židů, bez ohledu na náboženské vyznání (řada z nich byla již po několik generací křesťany). Zejda zmínil i narůstající vlnu antisemitizmu v Evropě a apeloval na učitele, aby neopomněli svým žákům tuto děsivou epizodu evropských dějin připomínat. Jeho slova však jaksi zůstala viset ve vzduchu. Kromě rektora Západomoravské vysoké školy Matějka žádný učitel mezi přítomnými nebyl.  Ostatně veřejnost zastupovalo 15 (slovy: patnáct !!!) občanů, nepočítáme-li několik politiků, novinářů a zaměstnanců „íčka“.

Na tiskové konferenci minulou středu Pavel Pacal (Pro Třebíč) novinářům řekl, že jeho rozhodnutí nezúčastnit se africké mise vychází z jediného důvodu: „Celá věc byla zpolitizována a byla nechutným a ubohým způsobem převedena do osobní roviny, což já odmítám a nemám zapotřebí. Mrzí mě, že to bylo takto pojato, protože naše snahy o vytvoření nových pracovních míst a přilákání investorů budou pokračovat i nadále, v Třebíči je to totiž problém číslo jedna."

Pacal má pravdu v tom, že nominace na zahraniční cestu byla zpolitizována. Zpolitizovali ji politici ve vedení města tím, že si rozdělili kompetence způsobem, který konflikt zájmů způsobuje. Pacal dostal cestovní ruch, který patří do resortu jeho milenky. Není to však jediná „bota“ radních.