Potřeba rekonstrukce Karlova náměstí v Třebíči se nedá popřít. Náměstí neplní uspokojivě svoji společenskou, kulturní, obchodní ani dopravní funkci. Způsob rekonstrukce rozhodne o případné nápravě.

Centrální náměstí města je jeho nejdůležitějším prostorem a je důležité k němu přistupovat s velikou péčí. Nesmí být vytrženo z kontextu širšího centra (Karlovo náměstí, Židovská čtvrť, nábřeží řeky Jihlavy, Komenského náměstí, Stařečka a autobusové nádraží, Jejkov). Přednost celkového obrazu města před součtem jednotlivostí je zásadní pro správnou funkčnost, provoz, ale i identitu města. Město je systém, který se stejně jako živý organismus skládá z jednotlivých orgánů, z částí, které musí společně fungovat jako jeden komplexní organismus. Proto je nutné k formování částí města přistupovat s ohledem na celý systém.

Absence prostorové koncepce, vize a plánu celku a širšího centra potom představuje hrozbu nemožnosti správně specifikovat zadání dílčích úprav. Faktory podmiňující úspěšnost řešení prostoru je potřeba hledat a jednoznačně pojmenovat, aby každý účastník procesu věděl, co je to hlavní pro dobrý výsledek.

Od černobylské katastrofy uplynulo třicet let. Stala se synonymem pro jaderné nebezpečí a aroganci komunistického režimu. Vraťme se o těch třicet let zpět a podívejme se, jak k největší havárii v dějinách mírového využití došlo a jak se zachovalo politické vedení v Třebíči i vedení na JE Dukovany.

Především je třeba připomenout, že černobylské reaktory pracují na úplně jiném principu, než „dukovanské“. Neutrony v palivových článcích sovětské jaderky byly moderovány grafitem, aktivní zóna byla chlazena vodou. Tento typ reaktoru má jednu nepříjemnou vlastnost, kladný teplotní koeficient reaktivity. Česky řečeno – čím více narůstá teplota, tím více se rozvíjí štěpná reakce a tím i výkon reaktoru, což znovu zvyšuje teplotu a reaktivitu. To je nebezpečná kladná zpětná vazba, tvořící začarovaný kruh. U dukovanských reaktorů, moderovaných i chlazených tlakovou vodou, je tomu naopak. Reaktivita v případě přehřátí či úniku chladiva klesá natolik, že se štěpná reakce z fyzikálních důvodů sama utlumí, je třeba však odvádět zbytkové teplo.

Jaký byl průběh černobylské havárie? V noci 26. dubna byl naplánován nebezpečný experiment.