Hektické časy vánoční skončily. Lidé se bavili sváteční atmosférou, ke které chtělo přispět i Město Třebíč. Určitě je velmi dobré dostat občany na náměstí, připravit pro ně vánoční trhy nejen s dárečky, ale i občerstvením, tak jako to známe z jiných měst. Ne vždy a všude se to ovšem povede. Někdy mám dojem, že se tady snaží, ale je to jako když v hokeji proti týmu Kanady na začátku minulého století nastoupili čeští amatéři a dostali nářezy 0:15, 0:30 apod. Za pár let se rozdíl snižoval a o dvacet let později přišly i první výhry nad tímto soupeřem. V Třebíči mě připadá, že ten rozdíl je čím dál větší. Místo aby se akce typu Slavností Unesco (pokaždé se jmenují jinak), Svatomartinské slavnosti či Vánoční trhy posouvaly dopředu, jde to z kopce. Letos jsme o některých akcích psali. Vánoční trhy a neuskutečněný Silvestr jsou toho dalším důkazem.

Potkal jsem jednoho historika z Brna, který byl v Třebíči na návštěvě. A hned říká: „No jo, Třebíč musí být vždy extra!“ Jelikož ukazoval na plakát se svatomartinskými slavnostmi, nechápal jsem, neboť mi to hned nedošlo, kam míří. „ Svatý Martin byl římský voják čtvrtého století a ne křižák, jak ho tady vyobrazujete, kdo to navrhl?“ Protože iniciátora tohoto nápadu neznám, nemohl jsem sloužit, nicméně pod správu Městského kulturního střediska to určitě patří. Ještě povídá: „ Jako major Terazky, daj Žižkovi gulomet!“

A to pan historik neviděl příjezd Martina, který byl spíše jako příjezd blanických rytířů v čele se sv. Václavem. Možná, že to dětem nevadí, možná to nevadí ani ostatním lidem, nicméně pokud chci věrně zobrazit někoho, musím to udělat co nejvěrněji předloze. Podíval jsem se, jak to probíhá v Brně. A hle, římský voják stojí před městskými konšely. Ano, až se budou děti ptát, jestli byl svatý Martin voják, je potřeba odpovědět, že ano. Ale římský a ne český! A je také otázkou, jestli by Martin z Tours chtěl, aby si ho lidé připomínali jako vojáka (sloužil a římské armádě asi 15 let), nebo jako poutníka, který dával lidem naději (dalších 50 let jeho života)!